Život nás směřuje na propojení mezi třemi póly. Abychom své úsilí života – duši plně směřovali                  k nebeskému Otci, naše srdce otevřeli lidem                     a své nohy měli pevně na zemi.                                                                                                                                                  Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!                                                          Filipským 4,4                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                         

Jsme na cestě

Všechno vím, všechno znám. Všude jsem byl a mnohdy i dvakrát. Takovouto sebejistou větu v daném kontextu obdobně slýcháváme často kolem sebe. Zvláště nyní od představitelů veřejného života, kteří nyní před volbami vyloženě musí umět zaujmout, co nejširší počet potenciálních voličů. Očekává se totiž od nich naprosto přesvědčivě:

Svůj první den na tomto světě nepamatujeme, ale je podle všeho jasné, že jsme jej prožili zřejmě v mnohém podobně jako všechna novorozeňata - tedy, že jsme po porodu trochu brečeli, byli překvapeni světlem, a že nejsme ve stálém teple u maminky. Pak jsme v první den také i trochu spali, a především jsme také docela jistě pokoušeli jíst -...

"Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi." Toto známé anglické přísloví u nás často připomínal T. G. Masaryk. Dokonce je mu i přisuzováno autorství tohoto rčení, ale ono je mnohem starší... "Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi." Platí ještě dnes, toto přísloví?

Kdy jste měli naposledy hlad? Ten opravdu velký hlad, kdy člověk pociťuje nejen chuť na cosi pro něj dobrého, ale jasně vnímá palčivé prázdno, kdyby se v nadsázce jedly i hřebíky - kdyby byly.

Náš sbor stojí už přes 90 let na jednom místě. Mezi ulicemi Nerudova a V Lipkách. Názvy ulic se mohou měnit, ale místo zůstává neměnné, je stále stejné. Kdyby se naše "kostelní" loď nyní ocitla na širém moři, (pokusme si to na chvíli představit) kromě otázky, zda neteče do naší lodi voda a nehrozí zkáza, a kromě zjišťování, zda máme...

Spravedlnost bývá zobrazována jako slepá dáma, jako bytost s šátkem na očích a váhami a mečem v rukách. Toto zobrazení vyjadřuje ideál, v němž se měří všem stejně. Spravedlnost se tu nedívá napravo, nalevo, neohlíží se na žádnou stranu, na to, kdo je souzen. Žalobce i obhájce přidávají na misky vah a výsledek soudu je zřejmý všem okolo rychle a...