Život nás směřuje k propojení třech podstatných pólů - své nohy abychom měli pevně na zemi, naše srdce otevřeli lidem a celé své úsilí života – duši plně směřovali k nebeskému Otci.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                

Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Filipským 4,4

Jsme na cestě

Vzpomínám si, že jako dítě školou povinné jsem obvykle v tento čas takto květnu s velkou netrpělivostí vyhlížel letní prázdniny. Tedy já se na ty velké prázdniny těšil obvykle hned už od 1. září, ale vybavuje se mi, že v květnu to těšení dostávalo reálnou podobu a nebylo jen jakousi vzdálenou vizí, bláhovým snem.

Barevné peří, jistá chůze, notná dávka sebevědomí, ano to je kohout. Mimo jiné prastarý symbol nejen žárlivé lásky, ale také i plodivé síly a života jako takového. Naši čeští jazykovědci si ale nejsou naprosto a zcela jisti, odkdy a proč se vodovodní baterie nazývá zároveň i vodovodním kohoutkem. Proč ne třeba vodovodní slepičkou, nebo houserem?...

"Já jsem dobrý pastýř." Tato věta zní evangeliem na dnešní den. Je to velmi důležitá věta a určitě jsme ji slyšeli mnohokrát. Jedná se také o vcelku oblíbené čtení evangelia – například při uvádění nového faráře, nebo při jeho svěcení. Ta věta v sobě nese skrytý podtext, otázku: "Jaký asi bude ten nový farář pastýřem, jak bude zvládat svůj úřad?"...

Znáte to – je nedělní ráno, příjemně svítí slunce, vy se vydáváte na cestu, usedáte na své místo do lavice. Podíváte se doprava, pak doleva a nejspíše poznáte tvář svého souseda, který nyní sedí vedle Vás. Je velmi pravděpodobné, že se znáte. Víte tedy, jak se jmenuje, kde bydlí a víte o něm i celou řadu informací. Určitě alespoň stejně...

"Já už se toho nedožiji, ale vy děti ano," tato věta paní učitelky se mi vybavila po přečtení dnešního příběhu ze skutků apoštolských. Učedníci měli vše společné, byli jedné mysli a jednoho srdce, prodávali majetek a nikdo netrpěl nouzí (v těch počátečních dobách církve).

letošní velikonoční ráno nám připravuje výraznou proměnu. Poslední březnová neděle přináší tradiční posun času, kdy máme vstávat o hodinu dříve. Tento posun času není mezi lidmi příliš oblíbený a nejde jen o to, že máme méně spánku. Slunce najednou a nezvykle zapadne až o půl osmé večer. Výraznou změnou je především to, že sluníčko ráno vychází, až...