Život nás směřuje na propojení mezi třemi póly. Abychom své úsilí života – duši plně směřovali k nebeskému Otci, naše srdce otevřeli lidem a své nohy měli pevně na zemi.                                                                                                                                    Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!           Filipským 4,4                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                         

Jsme na cestě

Už jste se dnes doma podívali na strop svého bytu? Nebo na strop zde v kostele? Spíše jste se s velkou pravděpodobností zadívali na chvilku do nebe, abyste zjistili, jaké je počasí. Obecně se přímo nahoru "nad sebe" často příliš nedíváme.

Položím vám zdánlivě dětinskou otázku. Na co se dnes nejvíc těšíte? Nejsme přeci už malými dětmi a dnes nejsou Vánoce - je neděle 16. ledna a povětšinou nás zřejmě nic výrazného ani nečeká. Přesto ovšem ona otázka - na co se těšíš? - ta otázka do našeho života zcela přirozeně patří. My samotní si ji vnitřně pokládáme...

"Neboj se, neboj se...," čteme hned dvakrát u proroka Izajáše (Izajáš 43, 1-7). Máme nyní rok tří dvojek v letopočtu a věřím tomu, že budeme během roku velmi rádi slyšet třeba právě zdvojeně tuto výzvu: "Neboj se, neboj se." Je naprosto na místě, abychom i my něco takového občas slyšeli, viďte?

Náš nynější letopočet voní naprostou novotou a neznámem, kdoví co nám přinesou tři dvojky a jedna nula uprostřed, viďte? Co vše nás čeká, nevíme. Ale do našich sborů a kostelů o novoroční neděli přicházíme také proto, aby se nás dotklo i cosi důvěrně známého - vnitřně jistého. Zpíváme liturgii podle Karla Farského, známé písně, čteme Bibli a vidíme...

Moji milí přátelé, jistě se shodneme, že silvestrovské a novoroční přání bývá docela jiné než to vánoční. Když se lidé na ulici před Vánocemi setkají, zdraví se a přejí si, bývají zvláštně sváteční, takoví "něžní" my lidé býváme. Na Silvestra a Nový rok ta zmíněná jakási posvátná něžnost odpadá a býváme spíše jen usměvaví, radostní a trošku jako...