Život nás směřuje na propojení mezi třemi póly. Abychom své úsilí života – duši plně směřovali k nebeskému Otci, naše srdce otevřeli lidem a své nohy měli pevně na zemi.                                                                                                                                    Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!           Filipským 4,4                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                         

Jsme na cestě

Moji milí, docela jistě jste již drželi v ruce nebo máte doma jednu z fotografií - portrét, který zachycuje žáka v první třídě. Já zde mám fotografii své ženy, tehdy malé Janičky Galetové. I vy, kdo ze zadních řad nevidíte do detailů a přesně na fotografický snímek, určitě si ji můžete představit, protože všechny tyto fotky jsou vždy něčím stejné....

Promluvu k přečtenému evangeliu začnu (jak je už trochu mým zvykem) tématem, které zdánlivě s textem příliš nesouvisí, ale opravdu jen zdánlivě. Tentokrát bych chtěl zabrousit do zoologie. Uhodnete zvíře, které vám představím? Největší suchozemské dravé zvíře, predátor, může mít na výšku přes tři metry, váhu přes tunu, černá kůže, bílá srst... Ano,...

"Na nebi jsem žádného Boha neviděl," prohlásil po návratu z kosmu na jedné ze svých besed Jurij Gagarin. Také i druhý sovětský pilot German Titov, který dokonce pár měsíců po Gagarinovi už oblétl celou Zemi, po návratu pronesl: "Někteří lidé říkají, že tam nahoře je Bůh. Díval jsem se kolem sebe celý den, ale nikoho jsem tam neviděl. Neviděl jsem...

"Pokud pořádně zapřemejšlím, určitě si vzpomenu na svoje první boty," tak začíná, milé sestry a milí bratři, slavný Oscarový film Forrest Gump, kde hlavní hrdina na lavičce autobusové zastávky vypráví o své cestě životem. Vzpomíná, jak mu ortoped v dětství vyhotovil na nohy kvůli páteři zpevňující kovové výstuže. A co vy? Vzpomínáte si na své první...

Také i u nás, v našem sboru kněze Ambrože, bývá zvykem, že se při vstupu do kostela pokřižujeme. Tedy ten zvyk není nijak vyžadován, jelikož naše církev je od podstaty svobodná, a tak nikoho ani nenapadne kritizovat, pokud člověk pokřižování učiní nebo ne.

Moji milí, není nás tu v našem Sboru kněze Ambrože sedmdesát, tak jako bylo Ježíšových učedníků, a proto bych Vás nyní rád vyzval, abyste si vzali zpěvník a položili jej vedle sebe. Ono obecně není na škodu, když člověk v sobě probudí jistou představivost a cílenou fantazii. Zkuste si, prosím, nyní představit, že zpěvník vedle vás není jen onou...