Můj život

Pavel Pechanec

Vyprávění o životě začíná povětšinou místem a datem narození. Sice si ani já nic nepamatuji z toho dne, kdy se mě poprvé dotklo světlo tohoto světa, ale věřím, že nic v životě se neděje omylem. Z vyprávění vím, že 6. března 1971 v Havířově dopoledne hustě sněžilo a maminka byla z narození "chachárka" šťastná a těšila se, až mě ukáže mému tátovi, jehož jméno nosím a mým dvou starším sestrám Pavle a Kátě. Na Havířov vzpomínám jen matně, po čtyřech letech městského života jsme se přestěhovali do míst, odkud pocházeli mí rodiče, na předměstí Litomyšle. S rodinou jsme bydleli na kopci na samotě u lesa, odkud jsem shlížel do krajiny. V hlavě se mi rodily příběhy klukovských odvážných výprav, kdy jsem Nedošínským hájem vstupoval do světa dobrodružství. Základní škola byla pro mne neuchopitelnou změnou, od první třídy mě stále něco překvapovalo a nikdy jsem neměl samé jedničky. Školu jsem víceméně spíše přetrpěl, ale rád vzpomínám, že mě život zavál na 4 roky do Olomouce, kde jsem studoval na Střední polygrafické škole a po maturitě nastoupil do litomyšlské tiskárny jako tiskař. V  září 1989 jsem byl uznán jako schopný projít vojenským výcvikem, ale namísto povolávacího rozkazu přišla veliká proměna celé společnosti, a tak jsem mohl už v prosinci zažádat o náhradní vojenskou službu. Přidělili mě na 27 měsíců do Litomyšle k technickým službám. Pracoval jsem jako lepič plakátů, popelář, zahradník, závozník... a byla to vlastně také velmi dobrá zkušenost.

Díky naprosto neočekávanému duchovnímu "probuzení" jsem se 11. května 1990 rozhodl hledat mezi církvemi "tu pravou", a ke svému dalšímu velkému překvapení jsem zůstal v první, kterou jsem navštívil. Církev československá husitská mi byla dána s tím, že nechci hledat dokonalé společenství, ale dokonalost odrazu Boží tváře. Po absolvování kazatelského kurzu jsem se přihlásil ke studiu na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium mě naplňovalo, opět jsem objevoval nové světy, i když tentokrát to nebyla cesta do neznáma, ale jako bych tu byl již dávno doma. Z oboru teologie jsem promoval v roce 1999. Tomu ale předcházelo působení v České Třebové, kde jsem začínal jako kazatel a kde jsem také v roce 1993 přijal jáhenské svěcení. To ale znamenalo změnu působiště a následovalo stěhování na sever Čech do neznámého Českého Dubu, kde jsem se časem po dostudování HTF stal i farářem a přijal kněžské svěcení.

V té době nebylo "kultury", zvláště na malém městě, tolik a lidé toužili po setkávání se nejen v kostele, ale i jinou formou. Začal jsem tedy přemýšlet, co vedle koncertů ještě nabídnout. Koupili jsme dataprojektor a zapojili se do filmového festivalu Jeden svět. Filmový klub s čajem a diskuzí jsme časem rozšířili o literární večery, výstavy, besedy s videoprojekcí. Český Dub se mi stal srdeční záležitostí a postupně jsem zde našel mnoho přátel. Začal jsem hrát v loutkovém souboru "Ještěd" a ochotnickém divadle "Vojan". Psal jsem divadelní scénáře a hudbu pro loutkové divadlo, celkem 9 pohádek a pro ochotníky jsem byl nadšeným dramaturgem. Pomáhal jsem mojí Janě také organizovat školní dětské divadlo "Pruhovaná žirafa" a pro děti jsem napsal několik divadelních her. V městě Český Dub jsem působil jako zastupitel a radní města, kde jsem se nejvíce zasazoval právě o rozvoj kultury ve městě a měl opravdovou radost z každého počinu pro druhé. V Českém Dubě jsem bydlel 21 let, to už jsem byl dlouhou dobu zároveň také duchovním v Bakově nad Jizerou, Kněžmostě a Mnichově Hradišti.  

Nyní působím od roku 2013 jako biskup Královéhradecké diecéze Církve československé husitské (diecéze do sebe pojímá Královéhradecký, Liberecký a Pardubický kraj) a zároveň administruji náboženskou obec v Hradci Králové. Jsem ženatý a s mojí ženou Janou máme dvě dcery - Sáru a Elišku. Nově se velmi těším z vnuka Víti. Miluji čtení knih, plavání a díky paddleboardu i "procházení se po vodě".
Neoddělitelnou každodenní částí dne je pro mě modlitba, jež mi přináší radost i úlevu. Dalšími mými důležitými body dne je cvičení a  meditace, těmi pravidelně začínám i končím den. Pohyb a nacházení vnitřního souznění s Bohem v meditaci je přirozenou a neoddělitelnou součástí mého dne. Každý týden uveřejňuji modlitby a texty na příští neděli a jsem velmi rád, že se mi pro každodenní modlitební život křesťana podařilo sestavit z textů Bible 21 Nový žaltář: "Čtení žalmů je duchovní lázní. Člověk se do ní ponoří a vzápětí pocítí, jak několik tisíc let staré texty se modlily nepočitatelné tisíce lidí před ním, aby nacházely úlevu a ujištění." https://m.kosmas.cz/knihy/277040/novy-zaltar/ 

Z praxe poskytuji duchovní doprovázení v obtížných životních situacích v nemoci, při odchodu blízkého člověka, vztahových problémech. Zpravidla jednou v roce pořádám pro zájemce několika denní duchovní cvičení, kde meditujeme, přemýšlíme o životě a Bohu, nabíráme vnitřní sílu a "rovnáme si" myšlenky. Sám na sobě zažívám zklidnění, vnitřní úlevu a prospěšnost meditací. Toto hluboké vnitřní osvěžení je jedním ze zářných okamžiků každého mého dne, proto také nabízím doprovázení při křesťanských meditacích zpravidla jednou za 14 dní v tichu kostela, kde se rádi v menší skupině setkáváme. Meditace od doby nouzového stavu v době covidu také přináším online na svém facebooku. Od roku 2005 se intenzivně zabývám enneagramem https://m.kosmas.cz/hledani?query=Pohyby+du%C5%A1e&autocomplete=1, který mě provází a pomáhá nejen v duchovenské službě. V mé práci mi velmi pomohl Dr. Vladimír Tuka, u kterého jsem absolvoval kurz neuroleadershipu BOOST! – Brain Based Leadership.

Velmi podstatné bylo pro mě absolvování kurzu psychoterapie u Jitky Vodňanské - kurz rodinné a párové terapie GI vzdělávání a konzultace Praha. Vnímám, že rozhodnutí jít touto cestou bylo pro mě zásadní. Objevil jsem v sobě další radost i z předávání těchto zkušeností a informací dál. Hledám, obdivuji a žasnu nad barevností života.

Byť to může vyznívat jako fráze - mám moc rád lidi a práci s nimi. Doprovázím je a pracuji s nimi přes 30 let.

Děkuji především Bohu, že vím, že mě všude doprovází. Děkuji všem lidem, že mohu být s nimi. A děkuji zvláště moji Janě, že mohu s radostí sdělit, že mě skvěle provází od 27. června 1987 :) 

knihy

Knihy k dostání v distribuční síti Kosmas a Karmelitánském nakladatelství.

Publikace Pohyby duše je zamýšlena jako podpůrný text pro devět meditací. Biblické postavy zde naskýtají obraz a přiblížení devíti enneagramových zrcadel. Kniha může být čtena "běžným způsobem", ale může být také spjata s ignaciánským rozjímáním nad Písmem. Toto rozjímání vyžaduje čas a námahu soustředění, nabízí krajinu duchovního světa, v němž smíte nacházet Boží dotek. 

Pohyby duše, Pavel Pechanec 2020. ISBN 978-80-907315-1-6, formát 180x120, brožovaná, barevná obálka s klopami, černobílá uvnitř, 73 stran.

Nový žaltář připravil biskup Církve československé husitské Pavel Pechanec z textů překladu Bible 21. Celá kniha žalmů je uspořádána pro ranní a večerní rozjímání do pěti týdnů na každý den. Jednotlivé žalmy jsou doplněny zároveň tematickými úryvky z Bible, vždy ze Starého a Nového zákona. Najdete zde modlitbu žaltáře i modlitby k dalšímu rozjímání, slovo emeritního biskupa Petra Šandery i doc. Jiřího Beneše, biblisty a judaisty. Publikace je doplněna černobílými fotografiemi.

Nový žaltář, Pavel Pechanec 2020. ISBN 978-80-907315-2-3, formát A5, brožovaná, barevná obálka s klopami, černobílá uvnitř s fotografiemi, 255 stran.

Ke 100 letům Církve československé husitské vydala Královéhradecká diecéze CČSH publikaci Všechno má svůj čas. V malé knížečce najdete úryvky z Písma, staré modlitby a požehnání, také krátké slovo o historii církve. Texty pro publikaci sestavil bratr biskup Pavel Pechanec a knížku doprovází barevné tematické fotografie.

Všechno má svůj čas, sestavil Pavel Pechanec 2020. ISBN 978-80-907315-3-0, formát 145x115, brožovaná, celobarevná, 47 stran.