Máte rádi pohádky? Asi jak které, viďte? Vybavuje se mi, že se mi v dětství i některé klasické pohádky příliš nelíbily. Měl jsem rád pohádky od Boženy Němcové, ale ne všechny. Třeba pohádka O perníkové chaloupce se mi nezdála... Táta zavede Jeníčka a Mařenku do lesa a zcela úmyslně je tam zanechá. Podvede je uvázanou palicí na stromě, děti slyší...
Nedávno se nám v Hradci stala taková zvláštní věc – jistě se Vám ale také přihodila. Je krásný slunný den a navečer, když se zatáhne obloha, nejsou vidět hvězdy, měsíc a k překvapení večera z nějakého důvodu nesvítí ani pouliční osvětlení. Je nezvyklá tma. S přibýváním noci září už jen málo oken, a tak pro městského člověka, který je jinak...
Každé obrazné vyjádření skutečnosti, každá metafora mívá pro lidské pochopení své omezené možnosti. Ne vždy my lidé dokážeme přijmout, co je nám tímto rétorickým způsobem předloženo. Metafora přenáší význam a ve zkratkovitém sdělení hledá hloubku.