A mohu dnešek, zítřek a každý den vnímat v radosti

Prožili jsme tedy Štědrý večer. V kalendáři máme napsáno "Štědrý den" a je jistě velký rozdíl mezi Štědrým dnem a Štědrým večerem, protože den bývá především o přípravách na večer. Můžeme říci, že vlastně celý advent je o přípravách na tuto noc, a možná by někdo doplnil, že příprava probíhá nejen o adventu...

Vnější příprava na Vánoce bývá různá. Přiznám se, že až v tento den obvykle, mimo jiné, balím dárky. Ty mám sice koupené již dávno, ale balení nechávám na 24. prosince. Balení totiž nemám rád - nechávám tedy tuto činnost až na poslední chvíli... Nejraději bych dárky ani nebalil, ale překonám to. Chápu, že ona "hra zabaleného dárku" je nutná. Chvíle rozbalení dárku je důležitá pro obdarovaného a stejně tak i pro dárce. Bude se dárek líbit? Překvapí mile, potěší? To jsou jistě důležité otázky pro toho, kdo dárek dává. Pokud může vidět pozitivní reakci obdarovaného, když jej rozbalí, je to skvělé.

Vánoční svátky si my lidé balíme do různého hávu: "Já sním o Vánocích bílých..." zpívá se, ve známé písni a je faktem, že ožívají v tento večer velmi pestrobarevné představy, co a jak by se mělo přesně dít. Když ovšem čteme 2. kapitolu Lukášova evangelia musíme říci, že dar od našeho Nebeského Otce není zabalen nijak zvlášť dokonale. Můžeme dokonce říci, že ten vnější obal má i jisté trhliny.

Vlastně ani nevíme, jak dlouho Josef s Marií v Betlémě pobývali, zda přišli z Nazareta navečer a hned přišla na Marii její hodina, nebo tam pobývali z nějakého důvodů více dnů. Ono samotné Ježíšovo narození, je ve své podstatě odbyté několika málo slovy a detaily. Třeba že volek a ostatní domácí zvířata zahřívali ve stáji nemluvňátko, to vše a mnohé další z lidových představ je odsunuto do obalu, který je možná krásný, ale rozhodně není podstatný. Zato ovšem je velmi důležité, jak budeme reagovat a jak přijmeme dar od našeho Nebeského Otce. Kristovo narození je buď pro nás důležitým vstupem do života, který mění podstatu všech našich dnů, anebo ne. Ano obal tohoto nebeského daru je v mnohém "nedokonalý-potrhaný". Historicky se nemůžeme opřít o jasná data, údaje. Nemůžeme ani nic prokazatelného uchopit a vlastnit pro svou možnou pýchu a nadřazenost nad ostatní. Narození Krista je pro svou podstatu darem velmi křehkým.

Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. A dále čteme z proroka Izajáše: Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje.

Toto prorocké slovo vztahujeme jako křesťané na Ježíše z Nazareta, ale průkaznou hodnotu naše obdarování nemá. Jsme na tom podstatně hůře než betlémští pastýři, kteří v úžasu slyšeli hlas anděla a mohli se jít do města přesvědčit, uvidět děťátko v plenkách položené do jeslí.

My dnes jako lidé 21. století sice můžeme vidět obrovské množství vyobrazení té velké chvíle Betléma, můžeme vidět Betlémy dřevěné, vyřezávané, keramické, papírové, Betlémy z chleba, slámy a všech možných materiálů a všerůzných postav, ale to vše je jen obal. Nitro samotné to zahřát nemusí. Hlavně nemusí nás veškerý ten vnější vánoční "humbuk" přesvědčit o tom, že bychom se měli cítit jako ti obdarovaní. Jako ti, kteří i když se nemohou o nic jistého v životě opřít, mohou dnešek, zítřek a každý den vnímat v radosti, která platí pro všechen lid, ve víře, že Bůh má v lidech zalíbení. Jinými slovy, že to vše, co jsme slyšeli, platí i pro letošní Vánoce a vskutku pro každého z nás.

Momentálně na nás všechny dýchá v Čechách domácí zvíře - PES. Jsme směřováni k tomu, abychom poslechli všechny ty vládní nařízení protiepidemického systému. Podobně jako kdysi Josef s Marií museli vyslechnout nařízení císaře Augusta, také i my jsme pod různým vnějším tlakem tohoto světa. Uvnitř v každém z nás se ale smí narodit skutečné malé dítě, Kristus, Vládce pokoje, který je nad vším nejistým a proměnlivým.

Jaká je Tvoje reakce, sestro - bratře, na dar od Nebeského Otce? To není otázka na to, jak se ti líbí, či nelíbí štědrovečerní atmosféra, v jakémsi jsi, či nejsi rozpoložení, a jak dokážeš ledasco v životě zaobalit. Je to otázka podstaty života. Víš to? Cítíš, že i Ty jsi Božím dítětem. Víš to? Že smíš vplout do přístavu Boží lásky, že všechna ta nestálost tvých dnů je překryta možnou Boží milostí?

Ježíšův příchod dává zřejmou podstatu i našemu narození. Ježíšův příchod se tak dotýká nejen Štědrého večera ale všech našich dnů. Amen

(Evangelium: Lukáš 2, 1-20)