Jeho síla nám dává pevnost pro naše křídla

"A pochopil jsem všecko?" mohla by znít otázka, po přečtení Matoušova evangelia. "Pochopil jsem všechna ta podobenství?"

Je naprosto přirozené mít chuť na tuto i Ježíšovu otázku odpovědět shodně jako jeho tehdejší učedníci a říci ono prosté: "ANO, pochopil." Nicméně naše zkušenost víry nám také dává rozpoznat, že se stále během života učíme a nejsme s tou prací nikdy tak docela hotovi. Vynášíme ze svého duchovního pokladu nové i staré. Jako dobří hospodáři přebíráme v tom velkém depozitu informací, které denně nabíráme. Hledáme pro sebe, pro naše blízké i pro celý svět. Hledáme dobrý směr… Království nebeské totiž je jako drahocenná perla, která předčí a propojí naprosto vše a volá nás k veliké radosti – k vědomí našeho možného obdarování i uprostřed tíže pozemského života.

Nezapomenu na chvíli, kdy jsem poprvé letěl letadlem. A jistě mi dáte za pravdu, pokud jste měli možnost vzlétnout, že je to vlastně vždy zvláštní pocit, když se letadlo nejprve pomalu rozjede. Pak nabírá rychlost, jeho kola hučí a vše se jemně třese. A najednou letadlo ztratí kontakt se zemí a začne rychle nabírat výšku. Pohled z malého okénka je fascinující. Domy, stromy, silnice, auta jsou čím dál tím menší a menší. Letadlo vystoupá nad mraky, člověk vše pozoruje s odstupem a nutně si uvědomí, jak svět je obrovský.

Letadlo potřebuje dobré rádiové spojení a samozřejmě se musí přesně pilotovat podle pokynů leteckého provozu. A člověk? Člověk si ve svém životě rozhodně "neletí" jen tak náhodně, i když se mu to třeba tak jeví.

My všichni nutně potřebujeme dobré duchovní spojení. Je nám zapotřebí, abychom vnímali, nejen, jak se nám momentálně daří, jak hodnotíme turbulence života, či vítaný klid. Je pro nás značně podstatné vnímat odkud letíme a kam… A přitom všem zachycovat spojení, které pomáhá tomu našemu "vnitřnímu pilotovi" ve všech i těch drobných a všedních chvílích.

Hovořím samozřejmě o srdci tedy v tom duchovním významu. Srdce kromě toho, jak všichni víme, že je výtečný sval – krevní pumpa našeho těla. Také je od pradávna vnímáno jako prostředí, v němž smíme rozlišovat dobré i zlé. Srdce na rozdíl od chladného rozumu je, spjato s citem, tedy nejen se vztahem k sobě, ale také se vztahem k druhým lidem, a samozřejmě, a především k životu jako takovému – tedy k Bohu.

V prvním biblickém čtení si dnes připomínáme krále Šalamouna, který prosil o srdce vnímavé. Tento panovník je nám jistým vzorem, abychom právě o takové srdce i my stále usilovali, nebyli spokojeni se svou domnělou moudrostí a stále hledali, co je a co není Boží vůlí. A zároveň důvěřovali, že: "Duch přichází na pomoc naší slabosti." Ř 8,26a Jak i píše apoštol Pavel ve svém listě Římanům: "Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním." Ř 8,26b

Opět přicházíme do našeho sboru, abychom spojení s naším Otcem posílili. Jsme v kostele, abychom se občerstvili Duchem, který, jak jsme poznali a přijali, nám pomáhá k jisté rovnováze. Ještě nejsme v cíli, ještě jsme "nepřistáli", ale smíme promýšlet a prociťovat vědomí Božího království, které nás naviguje do výšek a hloubky.

Zdánlivě je Království nebeské malé zrnko hořčice, zdánlivě z tohoto zrnka nevyroste úžasný pozemský strom, ale jen trochu o větší bylina. A přesto je čímsi úžasným a mimo lidské hodnocení, je jako kvas, který i ten velký svět prokvasí, je jako poklad na poli, nebo drahocenná perla, za níž se člověku vyplatí prodat třeba i vše, co má, a získat něco, co má mnohem větší hodnotu. Boží soud totiž bude jednou každého třídit, tak jako když rybáři čistí sítě, a to špatné z nich vyhazují ven.

Možná nejsme všichni dokonalí znalci Bible a neorientujeme se ve všech teologických otázkách, a vždy jen částečně chápeme obrazy, které jsou nám předkládány. Co jsme ale mohli pochopit zcela bezpečně, je vědomí víry, že Bůh po nás především chce "naše srdce". Chce, aby náš vztah k němu, vycházel ze skutečné touhy a potřeby.

Jeho království nám není vzdáleno a vědomí jeho ceny pro nás a naše obdarování je síla, která nám dává pevnost pro naše křídla a veškerý náš let životem. Amen

První čtení z Písma: 1. Královská 3, 5.9-12

V Gibeónu se Šalomounovi ukázal v noci ve snu Hospodin. Bůh řekl: "Žádej, co ti mám dát." Šalomoun odvětil: "Kéž bys tedy dal svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem. Neboť kdo by dokázal soudit tento tvůj lid, jemuž je tak těžko vládnout?" Panovníku se líbilo, že Šalomoun žádal o tuto věc. Bůh mu řekl: "Protože jsi žádal o toto, a nežádal jsi pro sebe ani dlouhý věk, ani jsi nežádal bohatství, ba ani jsi nežádal bezživotí svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe rozumnost při soudním jednání, hle, učiním podle tvých slov. Dávám ti moudré a rozumné srdce, takže nikdo tobě podobný nebyl před tebou a ani po tobě nepovstane nikdo tobě podobný."

Druhé čtení z Písma: Římanům 8, 26-30

Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; neboť Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle. Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy.

Evangelium: Matouš 13, 44-52 (+13, 31-33)

Pověděl jim i toto podobenství: "Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí. Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole. Anebo je království nebeské jako když obchodník, který kupuje krásné perly, objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji. Anebo je království nebeské jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné; když je plná, vytáhnou ji na břeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven. Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Pochopili jste to všecko?" Odpověděli: "Ano." A on jim řekl: "Proto každý zákoník, který se stal učedníkem království nebeského, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré."