Jsme naprosto svobodné bytosti

Nevím, jakou máte vy osobní zkušenost s chovem zvířat a kdy naposledy jste se setkali s živým beránkem. Přiznám se ale, že jsem si při čtení dnešního evangelia, vzpomněl na své chvíle ještě z dětství.

Bydleli jsme na samotě u lesa, mimo jiné jsme na zahradě chovali ovečky a měli jsme k nim samozřejmě vždy berana. I když mě ovce příliš neposlouchaly, rád jsem si s nimi hrával na pastýře. Vybavuje se mi náš první beran - měl velké rohy, ale byl hodný. Mně bylo asi pět let a mohl jsem si jej v klidu pohladit, a když jsem si ho zkoušel osedlat, nechal se, byl to kamarád. Jednou nám ovečky utekly a můj táta je zaháněl, vidím to jako dnes. Stojím uprostřed velké louky a proti mně běží náš beran s hlavou skloněnou a za ním rychle cupitá zástup oveček. Já stojím jako přimražený s tím, že se mi jistě vyhne. K mému překvapení za chvíli letím vzduchem, to jak mě ten beran nabral. Dopadl jsem do trávy a ovečky proběhly kolem mne. Nic se mi nestalo, jen jsem byl překvapen, že ten hodný beran mě tak provětral. Holt, to nebyl to tak úplný kamarád, nebyl jsem mu partnerem a také jsem rozhodně nebyl velkým pastýřem, který by tak docela dokázal usměrnit své stádo.

Jak bych to uměl dnes? A jak se umím vyhnout tomu, co zlého se na mě žene, je jistě otázka. Především bych chtěl nyní spolu s Vámi hovořit o dobrém Beránku, který snímá hřích světa. A o tom, zda jsme překvapeni tím, že On má skutečný lék na naši tvrdou hlavu i srdce a že je to On, kdo umí dát lidskému životu dobrý směr tak, aby se všechny zaběhlé ovce vrátily, byly nazpět v bezpečí a na dobré pastvě.

V evangeliu jsme dnes četli takový zdánlivě drobný příběh o učednících, kteří chtěli vědět, kde Ježíš bydlí. Ovšem není to jen zpráva o lidské zvědavosti, ale je tu také záznam o lidské touze po blízkosti, které jistě rozumíme. Ti zvědavci objevili v Ježíši Mesiáše, Krista, tedy vyšší princip Boží náklonosti k člověku. Kristus je v evangeliu představen jako lidské přiblížení vztahu k Hospodinu, který zůstává jinak stále jako neviditelný Bůh, kterého si my lidé nemůže osvojit, pojmenovat, či nějak jinak podle sebe osedlat.

Ježíš k nám promlouvá a vedle označení, že on je Beránkem Božím, můžeme také slyšet velmi inspirativní vyznání, v němž nám dál vysvětluje, říká na jiném místě evangelia: "Já jsem ten dobrý pastýř." Nebojte se. Jsem ochoten i za tebe, sestro, bratře, zaplatit cenu.

Tim Keller ve své knize Ježíšovy písně napsal, že "Ježíš je jediný pastýř, který ví, jaké to je být ovcí. Rozumí tomu, čím procházíme, a bude s námi na každém kroku, dokonce i při samotné smrti, kdy se všichni ostatní průvodci obracejí zpět".

Ježíš pak dál o sobě v evangeliu říká nejen, dovolím si připomenout nejen: Já jsem dobrý pastýř. (J 10,14), ale barvitě popisuje, aby nám došla celá jeho podstata, říká: Já jsem ten chléb živý. (J 6,51) Já jsem světlo světa. (J 8,12) Já jsem dveře. (J 10,9. (J 10,14) Já jsem vzkříšení a život. (J 11,25) Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě (J 12,46) "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (J 14,6) Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař (J 15,1) A ještě mnohokrát i na jiných místech evangelia se nám Ježíš snaží přiblížit svou podstatu, kterou můžeme přijmout, pokud se před ním otevřeme.

Naší odpovědí na tuto lásku může být samozřejmě i naše odmítnutí v těch jednotlivých a zcela konkrétních situacích života. Stále jsme naprosto svobodné bytosti. Jsme těmi, kdo plni sebedůvěry o sobě mohou hrdě říci "já jsem" a doplnit nejen své jméno, ale také i vyznání své vlastní sebestřednosti. Zároveň i jakési nezkušenost, kdy také stojíme zaraženě" před dalším děním života a domníváme se, že nás nic nemůže porazit, překvapit a že tu musíme stát uprostřed veškerého dění našeho světa vždy neměnně a pevně.

My ale, sestry a bratři, můžeme také naopak znova a znova poodstoupit a v Boží lásce se najít, odpovídat na ni. Také i my se můžeme stát skálou víry "Petrem", i když nás lidsky může stále ledacos tu a tam porážet. Naše nohy ani nemohou být vždy zcela pevné. Lidské tělo je křehké a situace života složité, ale naše víra smí být pevná. I z nás víra činí učedníky, jakési nové Kéfase - Skály - Petry. Jde jen o to, zda jsme se Kristem nechali najít a zda věříme, že on je Beránek Boží a náš dobrý lidský Pastýř. Amen

První čtení z Písma: Izajáš 49, 3.5-6; Druhé čtení z Písma: 1. Korintským 1, 4-9 (+1, 1-3); Evangelium: Jan 1, 35-42 (+ 1, 29-34)