K čemu jsme byli my lidé stvořeni?

Možná jste také někdy narazili na historii a vznik důležitého zařízení, které běžně používáme pro úklid. Nemyslím koště a lopatku, to jsou pomůcky prastaré, najdeme o nich zmínku i v Bibli. (Před týdnem jsme četli podobenství, jak žena ztratila peníz a vymetla koštětem celý dům, aby zakutálenou minci našla. L 15,8)

Mám ale nyní na mysli mnohem současnější výdobytek úklidové techniky, hovořím o vysavači, vysavači prachu. Tato výtečná pomůcka pro domov, kancelář, dílnu apod. se objevila na začátku minulého století. To ještě nebyla tolik rozšířena elektřina, a tak dmychadlo, které nasávalo vzduch, bylo ještě na ulici a bylo na koňský pohon. Až později přišly vysavače elektrické, které pak proslavila švédská značka Elektrolux. Nyní máme celou řadu druhů vysavačů, dokonce si můžeme nechat luxovat prach i roboticky. My doma máme vysavač, který mě po léta trochu zlobí. Konstruktéři tohoto našeho malého stroje vymysleli ne zcela jednoduché vysypávání prachu a čištění je složité. Vidím v tom tak trochu náš lidský obraz.

Lidé občas mají pocit, že by měli být jako ten lux, že jsou stvořeni k nasávání "prachů". Potřebujeme totiž stále další a další "prachy", víc a víc. Většinou neradi, s obtížemi pak i někdy vypouštíme to, co jsme nashromáždili do svého váčku. Jedině když je plný, přeplněný, jsme "nuceni" prachy vysypat, ale už se třeseme na "další prachy". Někdo je v tom luxování zapojen tak, že vůbec nemyslí na druhé. Je přehlušen zvukem toho svého motoru. Zajímá jej pak jen svůj sací výkon, chlubí se malým příkonem, spotřebou a myslí jen na to, aby stůj co stůj naplnil ten svůj váček a byl plný "prachu".

Prorok Amos ostře vystupuje proti takovým lidským vysavačům, kteří na úkor ostatních jen nasávají pro sebe a jsou lhostejní vůči druhým lidem. Bezohlednost a hltavost takovéto lidi směřuje dál a pouze k podvodům. Lidská chamtivost nezná mezí. To vše je pak znamením zpronevěry toho, k čemu jsme byli my lidé stvořeni. Nebyli jsme podle Amose povoláni k tomu, abychom ke zvýšení svého luxusu vysávali druhé. Naše spokojenost a pýcha se nedotýká věčnosti, byť si to my lidé snažíme namluvit.

Byli jsme stvořeni k Božímu obrazu. Tedy podobenství, které nese stopy zájmu o druhé lidi i svět. Kdo používá falešné váhy, jak jasně říká proroctví, ten, kdo jen obírá druhé, tomu se dostane odplaty: "Přísahal Hospodin při sobě, při Pýše Jákobově: Nikdy nezapomenu na žádný jejich skutek." ( Am 8,7) Při "pýše Jákobově", co tím Amos myslel? Ve zkratce ještě jednou řečeno, že nemůžeme být pyšni na sebe a svůj výkon, co vše dokážeme shromáždit do svého váčku. Naše pýcha, pýcha Jákobova může být pouze v Hospodinu - v síle a darech víry, důvěry v něj - ne v nás.

A tak si dovolím, moji milí, znovu připomenout, že jsme povoláni ke službě Bohu - a tak tedy i lidem. Jsme těmi, kdo mohou velmi mnoho prospět celé společnosti, i když třeba prachů a sil mnoho nemáme. Přispíváme, každý po svém - duchovní energií. Někomu to může připadat směšně zastaralé, jako ten vysavač na koňský pohon, ale my cítíme odpovědnost za lidi a svět. Můžeme mnohé ovlivnit snahou o dobré skutky, jakkoli jsou v tom velkém světě malinké a také, což je velmi důležité a podstatné, smíme se modlit. Apoštol Pavel v 1. listě Timoteovi píše: "Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti." (1 Tm 2,1)

Modlitba může mít velikou moc, přibližuje nás k Bohu, sice nemění svět na lusknutí prstu, ale mění nás. Díky modlitbám nejsme pak jen těmi samožernými vysavači. Jsme vtaženi do světa zájmu o ty, kdo trpí a zároveň jsme napojeni na duchovní síť, co dává nadhled a radost i přes vše tíživé.

Pravé bohatství smíme nacházet v Bohu, to je jasné svědectví evangelia. A na nás je, abychom věrně spravovali vše, co nám bylo svěřeno, a věděli, komu chceme sloužit. Ježíš nám znova a znova říká, že nemůžeme sloužit dvěma pánům - Bohu a majetku. Nebo jinak řečeno, že si musíme vybrat a žít podle toho čemu věříme. A buď jsme stvořeni k Božímu obrazu, anebo k obrazu vysavače, co se dříve nebo později porouchá a sám se promění v prach. Jsme naprosto svobodní a záleží jen na nás - komu a čemu chceme sloužit.

Amen

První čtení: Ámos 8, 4-7; Druhé čtení: 1. Timoteovi 2, 1-7; Evangelium: Lukáš 16, 9-13 (+ 16, 1-8)