Když cítím, že zdraví, štěstí, spokojenost si se mnou hraje na schovávanou

Co je podstatou dětské hry na schovávanou? "Před pikolou, za pikolou nikdo nesmí stát…" Také a hlavně, že se člověk musí, před hledačem náležitě ukrýt, tedy vymyslet nápaditou skrýš ve vymezeném prostoru, tak aby nebyl snadno nalezen, ale zase se to nesmí přehnat. Člověk musí být buď odhalen, nebo se mu podaří doběhnout k pikole dříve, než tak učiní hledač, zkrátka – dříve nebo později se daná skrýše odhalí, taková jsou pravidla.

"Všichni tě hledají." Říkal rybář Šimon a jeho druhové, Ježíši z Nazareta v dnešním evangeliu, když ho časně zrána, ještě za tmy našli na pustém místě. To ovšem nebyla žádná hra na schovávanou. Ježíš po dlouhém vyčerpávajícím dni na chvíli usnul v Šimonově domě. A aby mohl dál působit mezi lidmi, musel na chvíli poodstoupit od kontaktu s nimi, bylo zapotřebí poodejít od jejich potřeb. "Všichni tě hledají, "všichni se po tobě ptají," říká mu rybář Šimon, tedy ten, kdo má jednou být rybářem lidí a který zcela přirozeně chce, aby se ještě Ježíš vrátil zpátky k němu domů.

Den před tím učil Ježíš v synagoze v Kafarnaum, uzdravil tam posedlého nečistým duchem. U něj, u Šimona doma, uzdravil poté tchýni, která byla v horečkách a pak se zde pro daný večer zřídila jakási ordinace, kam lidé přinášeli své nemocné.

Léčit však bylo potřeba podle všeho dál a dál. Byl tu nový den a přicházeli další lidé, kteří byli jednak na Ježíše zvědaví, a hlavně byli mezi nimi noví nemocní. Předchozí den znamenal pro Ježíše veliký úspěch mezi lidmi v Kafarnaum. Samozřejmě že věta "Všichni tě hledají" je trochu nadsázkou, určitě to nebyli zcela a drtivě všichni, ale nepochybně Ježíš způsobil v té velké vesnici u Genezaretského jezera značný rozruch.

Sice pro to nemáme žádný důkaz, ale snad můžeme i vyslovit domněnku, že ty události byly tak výrazné pro celý Šimonův dům. Navíc to vše bylo spjaté přímo i s uzdravením Šimonovy tchýně, že se možná nakonec lehčeji Šimonu Petrovi opouštělo jeho dosavadní povolání i jeho rodina, když později svého mistra následoval. I když podle všeho jistě by měli doma raději jak Šimona, tak i Ježíše s jeho lékařskou "ordinací".

Ježíš se ale, jak jsme slyšeli, posílil modlitbou, nepřistoupil na hru lidí daného místa a chtěl, a šel dál do ostatních měst a vesnic. V Kafarnaum by se mu jistě ten den dobře dařilo, lidé by ho měli rádi, vážili by si ho, ale proto k nim Ježíš nepřišel, prvotní nebylo uzdravovat nemocné, ale přinášet zvěst o Božím království.

Jistě se nedivíme, že to tamní lidé tehdy, až tak nepochopili. Ostatně ani jinde to nebylo o mnoho jiné, a kdyby se Ježíš objevil dnes, mezi námi bylo by to podle všeho naprosto stejné. Starost o zdraví a životní spokojenost je velkým a vlastně i tím zcela největším motorem života všech lidí a všech dob.

Zvěst o tom, že se přiblížilo Boží království je jistě pěkná, ale co si má pod tím člověk představit, když má stále starost o život svůj nebo o zdraví a život svých blízkých? Kde je to Boží království? Každý člověk má obavu a cítí, že zdraví, štěstí, spokojenost si s ním někdy hraje na schovávanou. Nestojí za ním ani před ním, někdy se jen těžce ukrývá podle nevyjasněných pravidel. Kde je tedy to Boží království?

Ježíš odchází z Kafarnaum a všude rozhlašuje, že Boží království je už tady, že si s námi Bůh nehraje na schovávanou, a to i přesto, že ví, že nebude v tomto jinde úspěšný, navíc i dopředu pak i vnímá, že jeho cesta neskončí po lidské stránce dobře. Provázela ho však víra, která může být i naší vírou. Tedy silou, která i přes všechny obavy a strach vnímá, že Boží láska je přítomná v našem životě i když se dobro před námi třeba i různě schovává. Tato víra si nás našla, díky Bohu Otci za ni. Amen

První čtení: Izajáš 40, 27-31 ( +40, 21-26)

Proč říkáš, Jákobe, proč, Izraeli, mluvíš takto: "Má cesta je Hospodinu skryta, můj Bůh přehlíží mé právo?" Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze. On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají. Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.

Druhé čtení: 1. Korintským 9, 16-23

Nemohu se chlubit tím, že kážu evangelium; nemohu jinak, běda mně, kdybych nekázal. Kdybych to činil ze své vůle, mám nárok na odměnu; jestliže jsem byl povolán, plním svěřený úkol. Zač tedy mohu čekat odměnu? Za to, že přináším evangelium zadarmo, že jsem se vzdal práva, které mám jako kazatel evangelia. Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal. Židům jsem byl židem, abych získal židy. Těm, kteří jsou pod zákonem, byl jsem pod zákonem, abych získal ty, kteří jsou pod zákonem – i když sám pod zákonem nejsem. Těm, kteří jsou bez zákona, byl jsem bez zákona, abych získal ty, kteří jsou bez zákona – i když před Bohem nejsem bez zákona, neboť mým zákonem je Kristus. Těm, kdo jsou slabí, stal jsem se slabým, abych získal slabé. Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé. Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl.

Evangelium: Marek 1, 29-39

Když Ježíš vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala. Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je. Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil. Šimon a jeho druhové se pustili za ním. Když ho nalezli, řekli: "Všichni tě hledají." Řekne jim: "Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, neboť proto jsem vyšel." A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy