Láska v nás smí zářit
Po dnešní noci jsme se probudili do 18. ledna, a tak s jistotou už můžeme konstatovat, že se den prodlužuje. Slunečního světla každého dne přibývá, i když z časového hlediska má stálých 24 hodin, což je 86 400 vteřin. Od zimního slunovratu se naše polokoule naklání více ke slunci, které zde více a více září. Den světla se prodloužil už o zhruba 35 minut a bude stále přibývat.
Přibývá mezi námi i duchovní světlo? Tedy je mezi lidmi více porozumění, lásky, respektu, tolerance?
Ve světle zpráv o Iránu, Venezuele, Izraeli, Sudánu, Bulharsku, Grónsku, či Ukrajině si pozitivní odpovědí nemůžeme být tak docela jisti. Ovšem ale nejen mezi národy a politickými systémy, běžně také i mezi lidmi v mezilidských vztazích světla ne vždy a samovolně, automaticky přibývá.
Z naší dnešní společné četby z dávného proroka Izajáš plyne zvěst, že Hospodinův služebník má čtyři velké úkoly: Pozvednout a navrátit Boží lid k Hospodinu, svítit všem pohanům a být spasením země.
Prorok Izajáš o sobě a daném pověření od Boha zcela přirozeně pochyboval, cítil značnou pokoru a velkou bázeň. Že by on mohl mít takový vliv v Izraeli? Že by on přinesl světlo národům a přinesl spásu? Takové pověření se ovšem neváže pouze na jednotlivce, ale i na celé společenství, což později kupříkladu výtečně pochopili Ježíšovi učedníci, apoštolové, kteří zcela vnímali, že ty zmíněné čtyři úkoly, které zachytil Izajáš, jsou také Bohem svěřeny církvi – pozvednout a navrátit Boží lid, svítit všem a být spasením.
Platí ten úkol pro církev i dnes? Co zmůžeme? Může i nás napadnout – jsme drobnou součástí velkého světa a mnoho nezmůžeme – může se nám zdát.
V pátek jsme byli s mojí Janou na necírkevní akci, pietním aktu u příležitosti 57. výročí upálení Jana Palacha. Bylo tam asi 90 lidí, z čehož, že nás tam bylo tolik, byli organizátoři nadšení. Kdosi ale poznamenal, že ta účast je vlastně malinká v tom velkém stotisícovém městě… Svým způsobem měl jistě pravdu, ale ono se nedá vše přepočítávat a přeměřovat pouze v tom hmotném měřítku. Nebo ano?
Vezměme si kupříkladu Leonardův obraz Mony Lisy. Víme, že je to olejová malba na topolovém dřevu. Tento obraz váží asi 8 kg a je vlastně docela malý, rozměry má asi 50 x 70 cm. Proč o tom hovořím? Na světě jsou stovky, tisíce obrazů větších i těžších obrazů, než je Mona Lisa. A přesto je tento víc jak 500 let starý obraz jedním nejznámějších portrétů s naprosto nevyčíslitelnou hodnotou.
Mnohé můžeme v našem světě zvážit a změřit, ale sama fyzikální velikost nám neurčuje celkový význam a rozhodně vůbec nevyjadřuje, nemůže vyjádřit duchovní rozměr, světlo, které my lidé občas zachytíme. Mnohdy jsme ale vůči němu bohužel slepí…
Velikost církve vystihl apoštol Pavel. Ten psal Korintským, jak jsme dnes četli, do situace, která nebyla růžová. V církvi v Korintu byl tehdy velký neklid, rozkol mezi nimi. Přesto Pavel právě do té bublající situace píše to zásadní, co by je mělo spojovat především: "Nejste pozadu v žádném daru milosti a čekáte, až se zjeví náš Pán Ježíš Kristus. On vám bude oporou až do konce" (1 K 1, 7-8a)
Oni se tehdy v Korintu mezi sebou lidsky dohadovali a Pavel ve svém listě ukázal na Krista – Kristův obraz smíme mít stále ve svém nitru. Co vše za ním vidíme a jaké ocenění mu dáme my, to záleží jen na nás.
Janovo evangelium nám dnes odhalilo, vnímání Jana Křtitele, který v pohledu na Ježíše, jak jsme slyšeli, rozpoznal, že před ním stojí "Beránek Boží". Jeho svědectví se pak rozhodlo prozkoumat několik Janových učedníků, kteří přivedli další a další. Časem se vytvořilo společenství učedníků, církev ale – z pohledu světa – to byla dlouho jen hrstička lidí. Tedy těch, pro které, nebylo až tolik důležité, jak je vidí svět, ale mnohem podstatnější pro ně bylo, jak oni vnímají své pověření od Boha a jak oni vidí Krista. Tím pádem – jakou spatřují hodnotu svého života a jak rozumí svému životnímu poslání.
"Beránek Boží" je pro církev hmatatelným vyjádřením lásky, která je tu stále s námi. Jsme povoláni do světla a láska v nás smí zářit.
Chápu to tak, sestry a bratři, že se i před námi otevírá obraz světa, který má pro našeho Nebeského Otce naprosto nevyčíslitelnou hodnotu. A také my jsme zahrnuti do společenství, v němž prožíváme a chápeme, co znamená duchovní světlo Boží milosti. Amen
První čtení z Písma: Izajáš 49, 3.5-6
Hospodin mi řekl: "Ty jsi můj služebník, Izrael, v tobě se oslavím." A nyní praví Hospodin, který mě vytvořil jako svého služebníka už v životě matky, abych k němu přivedl Jákoba nazpět, byť i nebyl shromážděn Izrael. Stal jsem se váženým v Hospodinových očích, můj Bůh je záštita moje. On dále řekl: "Nestačí, abys byl mým služebníkem, který má pozvednout Jákobovy kmeny a přivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetřeni; dal jsem tě za světlo pronárodům, abys byl spása má do končin země."
Druhé čtení z Písma: 1. Korintským 1, 1-9
Pavel, z vůle Boží povolaný apoštol Krista Ježíše, a bratr Sosthenes církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, ať jsou shromážděni kdekoliv, jinde či u nás: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši; on vás obohatil ve všem, v každém slovu i v každém poznání. Neboť svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno, takže nejste pozadu v žádném daru milosti a čekáte, až se zjeví náš Pán Ježíš Kristus. On vám bude oporou až do konce, abyste v onen den našeho Pána Ježíše Krista nebyli obviněni. Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.
Evangelium: Jan 1, 29-38 (+1, 39-42)
Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa. To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve než já. Já jsem nevěděl, kdo to je, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby ho poznal Izrael." Jan vydal svědectví: "Spatřil jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: »Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým. « Já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Syn Boží." Druhého dne tam byl opět Jan s dvěma ze svých učedníků. Spatřil Ježíše, jak jde okolo, a řekl: "Hle, beránek Boží." Ti dva učedníci slyšeli, co řekl, a šli za Ježíšem. Když se Ježíš obrátil a uviděl, že jdou za ním, otázal se jich: "Co chcete?" Řekli mu: "Rabbi (což přeloženo znamená: Mistře), kde bydlíš?"