Nejsme dokonalými proroky našeho života

Být takzvanou "rosničkou" tedy tím, kdo předpověď sleduje a pak ji oznamuje světu v televizi, to je podle všeho velmi "důležité" a pozoruhodné povolání. Co se týká předpovědí počasí, mám ovšem za to, že ne vždy jsou přesné, spíše bývají mírně pesimistické. Varuje se třeba před velkými bouřkami, které pak ani nepřijdou. Lidé však takovou chybu lépe přijmou, než kdyby tomu bylo naopak.

Co se týká předpovědí dějů ve společnosti, ve světě, tam věda a technika jako je tomu v případě předpovědi počasí příliš nepomáhá. A tak také býváme občas mnohem více zaskočeni. Nejsme dokonalými proroky našeho života. Jistě máme nutně celou řadu pozitivních představ a plánů, co jak by mělo zítra být, ale naše plány, nemusí vůbec vždy vycházet.

V našem prvním biblickém čtení z proroka Jeremjáše jsme svědky situaci, kdy "jakýsi" prorok jménem Chananjáš předvídá pro tehdejší Judské království dobré časy. Přináší proroctví, že nebezpečný nepřítel a uchvatitel Babylon padne. Všem v Izraeli se taková předpověď pochopitelně líbí... Chanajášovo proroctví ovšem také i vyzývalo k ráznému činu – ke vzpouře vůči Babylónskému králi. Prorok Jeremjáš, jak jsme si v Bibli četli, byl ale k tomuto proroctví skeptický. Ne že by si nepřál a nechtěl pozitivní budoucnost a všechny ty "dobré děje" tehdejší politiky v Izraeli. Jeremjáš si především kladl otázku Božího království. Připomínal, že se Boží vůle projeví ne na základě lidské objednávky a přání pokoje, pohody života. Boží království, říká, je podle něj stavem skutečného dění spjatého s duchovním životem.

Z biblické dějepravy víme, že se časem ukázalo, že samozvaný předpovídatel Chananjáš nebyl prorokem a byl ve své podstatě prachobyčejným svůdcem. Babylon do dvou let nepadl, jak Chananjáš prorokoval. Naopak se stalo, že Chanajáš zemřel, Judsko bylo zničeno, jeruzalémský chrám Babylóňany rozbořen a judský král Sidkijáš, který se přidal ke vzpouře proti Babylónu byl oslepen a doživotně uvězněn. Mnozí z Izraele pak prožili dobu čtyřiceti let Babylónského zajetí.

Uvěřit příjemným a dobrým vizím je pro člověka vždy lákavé. Ostatně podobné je to i s chmurnými předpověďmi, kdy dopředu vidíme my lidé raději vše černě a podléháme různým zaručeným informacím a různým zprávám, co jak bylo, je a bude.

Jak napsal apoštol Pavel 1 K 13,9: "Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné." Co ale smí být skutečností víry, je to, že už nemusíme být trvalými zajatci pozemského zla a hříchu, jak jsme čteme z dalšího Pavlova listu do Říma 6,21-22: "Konec toho všeho je přece smrt. Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný."

Společně, abychom se posílili Boží zvěstí, scházíme se dnes v našich sborech. Smíme opustit své jakékoliv pozemské prorokování a nechat na sebe působit svědectví, které přesahuje nás i celý náš stvořený svět. Boží království, které smíme vnímat ve svém nitru, je tím, co je spjato s naším nastavením naděje, víry a lásky uprostřed všech proměn života.

Jde o to, zda a jak věříme v Krista. Zda v něm vidíme jenom proroka, tak jak jej vidí např. Islám – muslimové uznávají Ježíše jako proroka, který správně předpověděl druhou zkázu Jeruzaléma a chrámu. Anebo, můžeme také vidět Ježíše jako svůdce, který své následovníky různě balamutí. Především ale smíme pro sebe vnímat Ježíše jako Krista, Zachránce a svého Spasitele a obdržet tak odměnu, o níž jsme četli v evangeliu.

Boží království, milostiplná vláda našeho Pána, smí být silou pro naše srdce. To není "předpověď", ale možný stav našeho nitra. Amen

První čtení z Písma: Jeremjáš 28, 5-9

Prorok Jeremjáš odpověděl proroku Chananjášovi za přítomnosti kněží a všeho lidu, stojícího v Hospodinově domě. Prorok Jeremjáš řekl: "Amen. Kéž tak učiní Hospodin! Kéž Hospodin splní tvá slova, která jsi prorokoval, že vrátí předměty Hospodinova domu a přivede zpět z Babylónu na toto místo všechny přesídlence. Ale poslechni toto slovo, které ohlašuji tobě i všemu lidu. Proroci, kteří byli odedávna přede mnou a před tebou, prorokovali četným zemím a proti velkým královstvím o válce a zlu a moru. Prorok, který prorokoval o pokoji, byl uznán za proroka, kterého opravdu poslal Hospodin, až když došlo na slovo toho proroka."

Druhé čtení z Písma: Římanům 6, 17-23 (+6, 12-16)

Díky Bohu za to, že jste sice byli služebníky hříchu, ale potom jste se ze srdce přiklonili k tomu učení, které vám bylo odevzdáno. A tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se služebníky spravedlnosti. Mluvím názorně z ohledu na vaši lidskou slabost: Jako jste se dříve propůjčovali k službě nečistotě a nepravosti k bezbožnému životu, tak se nyní dejte do služby spravedlnosti k posvěcení. Když jste byli služebníky hříchu, měli jste svobodu od spravedlnosti; jaký jste tehdy měli užitek z toho, zač se nyní stydíte? Konec toho všeho je přece smrt. Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný. Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Evangelium: Matouš 10, 40-42

Ježíš řekl svým učedníkům: "Kdo vás přijímá, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal. Kdo přijme proroka, protože je to prorok, obdrží odměnu proroka; kdo přijme spravedlivého, protože je to spravedlivý, obdrží odměnu spravedlivého. A kdo by napojil třebas jen číší studené vody jednoho z těchto nepatrných, protože je to učedník, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu."