Setřete prach z nohou
Moji milí, není nás tu v našem Sboru kněze Ambrože sedmdesát, tak jako bylo Ježíšových učedníků, a proto bych Vás nyní rád vyzval, abyste si vzali zpěvník a položili jej vedle sebe. Ono obecně není na škodu, když člověk v sobě probudí jistou představivost a cílenou fantazii. Zkuste si, prosím, nyní představit, že zpěvník vedle vás není jen onou modrou, malou knížkou, ale člověkem. Bytostí obdařenou hlasem, melodií vztahu plných dobrý not a možné síly.
Není podstatné, zda si vybavíte člověka mladého, nebo věkem zkušeného, ale ještě jednou prosím, zkuste si představit alespoň trochu, vedle sebe další dýchající bytost... Pokud se vám to povede, můžeme napočítat, že nás tu je dvakrát tolik, což je téměř ono symbolické číslo 70 učedníků.
Proč po vás chci, abyste takto zapojili svou představivost? Proto, abychom si vybavili, jaká to asi byla síla těch sedmdesát příchozích, kteří se s nadšením vrátili k Ježíšovi. 70 lidí - to už je opravdu velká skupina, a pokud takové společenství září radostí, docela jistě se nedá přehlédnout, i když je to zároveň malá kapka v moři. Ježíš jim, když je vysílá, proto i říká: "Žeň je mnohá a dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň. L 10,2
Jedná se, kromě 12 apoštolů o druhou skupinu učedníků. Apoštolové ti byli vysláni na cestu po Izraeli a 70 učedníků, nebo některé překlady uvádějí, že jich bylo 72, byli určeni jako misijní pole do celého světa.
Jedná se o symbolické číslo odkazující na 70 potomků praotce Jákoba, kteří kdysi přišli do Egypta, (Dt 10,22), bylo také 70 starších, kteří byli vyvoleni Mojžíšem, aby mu pomáhali, a proto bylo později i 70 členů židovské rady synedria a 70 nebo podle Septuaginty 72 bylo také tehdy všech známých národů na světě. Ono číslo 70 vyjadřuje tedy celosvětový obsah a misijní činnost.
Tito poslové jsou vysláni, ne jako vítězové, jdou jako ovce mezi vlky. Je před nimi prostor a čas pro nebezpečí a kde musí ta sedmdesátka nutně počítat s odmítnutím. Příkazy od Ježíše jsou strohé: nemají nikoho zdravit a trávit čas tlacháním, všeho je málo. V pohostinném domě mají zůstat, ale nemají si činit žádné zvláštní nároky. Tam kde je nepřijmou, mají setřít prach z nohou, oddělit se. Boží království se přiblížilo, je dané v poslech, kteří jej přináší, a ti se proto nemusejí trápit nad stavem světa.
Návrat těch sedmdesáti evangelium popisuje jako velikou radost. Nevíme, jak dlouho byli pryč, ani bližší podrobnosti. Pro nás je důležité jejich svědectví, že démoni - zlý duch světa se podle nich podrobil a ustoupil před Ježíšovým jménem.
Ono to vyznívá, sestry a bratři, jako příběh nějakého velkého exorcismu, ale může nás napadnout, jaký to vše má dosah do našeho současného života. Kdybychom mohli i my jen přicházet a přinášet do světa pozdrav: "Pokoj vám od Pána Ježíše." A kdyby nesoulad světa a zlý Duch po těchto slovech ustoupil do pozadí, bylo by jistě všem mnohem lépe. Ale tak čarovnou moc v církvi, zdá se, nemáme. Nemáme takové mocné obřady, kouzla. Smíme však mít víru, že veškeré zlo v Ježíši je překonáno. Obsahem víry je Ježíšovo slovo, v němž řekl těm 70 vyslancům světa: "Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk." Jistěže, sestry a bratři, zlo dál působí mezi lidmi, ale v Kristu, jak smíme cítit, už zlo nemá onu sílu žalobce v nebi. V Kristu totiž člověk nachází usmíření s Bohem i světem.
A to je i důvod pro radost všech učedníků. Ve víře totiž nejde ani tak o moc a zjevnou sílu a vítězství nad světem. Ježíš říká: "Ale neradujte se z toho, že se vám podrobují duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích." L 10,20
Moji milí, ono není až tak podstatné, kolik nás zde v našem sboru je, nebo kolik si představujeme, že by nás mohlo být. Dokonce není ani podstatné to, že naše přání pokoje, nemá takovou sílu, že by mohlo změnit vnější svět. Důležité však je, zda se měníme my - a zda cítíme a plně vnímáme, že jsme se setkali se záchranou a že patříme tak i my k těm, co jsou zapsáni, jak říká Ježíš i nám do "knihy života". Navzdory bolesti stínů zla a smrti, věříme v Kristovo vítězství, co není jen zbožným přáním, či fantazií, ale skutečností našeho niterného nastavení. Kéž nás stále nese, sestry a bratři, síla víry. Amen
Izajáš 66, 10-14; Galatským 6, 7-12 Evangelium: Lukáš 10, 1-11.16-20