Udělal bych mnohé jinak…

Pokud jste si někdy pořizovali automobil, zcela jistě, kromě vyhlídnuté barvy a značky, jste přemýšleli nad cenou za tento dopravní prostředek.

Člověk, který není technicky zdatný, nutně sice asi nebude potřebovat znát parametry, kolik přesně má koní jeho budoucí vůz, ale v tom obecném pohledu jej jistě alespoň trochu dále zajímá výkon a spotřeba. Náklady na provoz a porovnání s tím co přináší, je jistě dobré vnímat u všech našich strojů a domácích spotřebičů. Cena, příkon, výkon, spotřeba – to všechno jsou data, která jsou u strojů důležitá. Jsou důležitá i pro hodnocení lidí?

Jaká je vlastně cena života? To nejsou jen jakési akademicko-filosofické otázky, sestry a bratři. Vše má i svůj praktický přesah… Pojišťovna se řídí smlouvou, když má vyplatit pozůstalým částku. Pokud má ale vyčíslit cenu lidského života justice, soud, je to u nás poněkud složitější. Přistupuje se individuálně. Pokud zemře mladý člověk, může se předpokládat, že by mohl vydělat ještě mnoho peněz a pokud odejde letitý, ztráta a hodnota může být eticky také veliká, protože toho už dotyčný hodně odvedl a je značnou ztrátou pro své blízké. Většinou se u nás v České republice uvažuje o hodnotě života jako 400 násobku průměrné mzdy, což je asi 15 mil Kč.

Ta částka ani dané téma, není nijak příjemné, ale Ježíš v dnešním evangeliu, jak jsme slyšeli, pokládá ještě mnohem nepříjemnější otázky: "Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět?"

Tyto otázky v sobě nesou také ryze praktický přesah. Zdá se, že nás volají k velkému duchovnímu výkonu. Jsme Kristem voláni k následování. Slyšeli jsme od něj: "Kdo chce jít za mnou, vezmi svůj kříž a následuj mne." Ve zkratce křesťanství může vypadat jako náboženství výkonu, lidského nasazení a snahy. Ale tak jednoduché to zas úplně není. Ježíš nás totiž navíc nabádá: abychom při jeho následování zapřeli sama sebe, nebo jiné české překlady říkají, že se máme zříci sami sebe, nebo přestat tolik myslet na sebe. A to je velmi náročné. Stále nás už o dětství někdo hodnotil. Ve škole jsme dostávali známky, v zaměstnání různě spravedlivou mzdu. A především my samotní všelijak kriticky přeměřujeme své dny, někdy se nám daří podle nás výtečně a jindy ne.

Ovšem také i naše smýšlení bývá zatíženo víc člověkem než Bohem, tak jako to měl i ten nejaktivnější učedník Petr. Podobně i my zapíráme Krista a pak třeba i hořce pláčeme, ale už je pozdě…

Člověk, když se ohlédne za svým životem, někdy si nutně říká, že by udělal mnohé jinak, kdyby šel vrátit čas. Ovšem ale i takové smýšlení máme podle Krista překročit. On nás nenutí, abychom jej následovali, ale jít za ním, znamená také přestat si vyčítat, co vše se nám nepovedlo a co vše jsme nestihli a už nestihneme.

Přestat myslet na sebe, upozadit své hodnocení dějů, života a vykročit v Kristových stopách s tím, že vše je tak, jak má být, to vše je nepochybně velmi náročné. Díky víře ale smíme chápat, že přehnaný důraz na hodnocení lidského výkonu a naše různá přání, co a jak má v životě se stát a být, že to vše je past. V našem následování Krista je však možnost odklonu od pozemského myšlení – přijetí milosti, co zcela přesahuje lidskou sílu a moudrost.

Díky své víře smíme chápat a prožívat, že cena za náš posun k Bohu, byla už Kristem zcela uhrazena. Amen

První čtení z Písma: Jeremjáš 20, 7-9

Přemlouval´s mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit. Zdolal jsi mě a přemohl. Po celé dny jsem jen pro smích, každý se mi vysmívá. Sotvaže promluvím, úpím, přivolávám násilí a zhoubu, neboť Hospodinovo slovo mi přináší jen potupu a pošklebky po celé dny. Řekl jsem: "Nebudu je připomínat, už nebudu v jeho jménu mluvit," avšak je v mém srdci jak hořící oheň, je uzavřeno v mých kostech, jsem vyčerpán tím, co musím snášet, dál už nemohu.

Druhé čtení z Písma: Římanům 12, 9-21

Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému. Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému. V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu. Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství. Svolávejte dobro na ty, kteří vás pronásledují, dobro a ne zlo. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost. Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: "Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán." Ale také: "Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti." Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.

Evangelium: Matouš 16, 21-27

Ježíš začal ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: "Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!" Ale on se obrátil a řekl Petrovi: "Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!" Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.