Za cizím jeho ovce nejdou

Každé obrazné vyjádření skutečnosti, každá metafora mívá pro lidské pochopení své omezené možnosti. Ne vždy my lidé dokážeme přijmout, co je nám tímto rétorickým způsobem předloženo. Metafora přenáší význam a ve zkratkovitém sdělení hledá hloubku.

Třeba když se řekne: Otec je hlava rodiny – a matka je krkem, který hlavou, a tak i vším hýbe, to je obraz, kterému můžeme snadno rozumět, a v oné zmíněné zkratce pochopit mnohem víc, než nám předkládá těch pár slov. Výjev o otci a matce pochopí lidé asi napříč kontinenty i různými věky.

Při metaforách používáme však také obrazy, které jsou pro rychlé pochopení náročnější. Třeba když se řekne "tunelář" ještě před lety nám vyvstal za tímto slovem pouze obraz pracovníka, který provádí ražbu tunelů a štol a nyní, když lidé mluví o "tunelování" mívá to také význam finančního podvodu.

V České republice se tento pojem, metafora – ujala pro divoká devadesátá léta minulého století a slovo "tunelování", které u nás dostalo jiný význam, se následně přeneslo do dalších zemí, takže jsme v podstatě ne příliš šťastně obohatili ostatní jazyky. Ne že by jinde nebyly známy a páchány různé machinace a podvody, ale konkrétně onen výraz, termín tunelování, tunneling v tom nedobrém kontextu vznikl bohužel právě u nás.

Rozumět obraznému vyjádření, které používal Ježíš, jak čteme v evangeliu, nebylo pro jeho posluchače těžké přijmout, protože hovořil jakoby z jiné doby. Také jistě i rozuměli, proč používá metafory, byli jistě na takový způsob promluvy zvyklí.

Dokonce měli chuť, pochopit, co říká. Farizeové se různě vyptávali a Ježíš, když viděl, že nechápou, vše dál dovysvětloval s velkou trpělivostí. Přesto stále nechápali. Nejprve Ježíš řekl cosi o dveřích do ovčince a o tom, kdo je jen zloděj a lupič ovcí, a kdo je skutečný pastýř. Posluchači však nechápali, jak jsme slyšeli. Ježíš použil tedy přirovnání, že on sám je dveřmi do ovčince, ale stále to bylo pro ně složité. V navazujících slovech Ježíš o sobě říká, že on je dobrý pastýř ovšem výsledkem jeho promluvy bylo následně jen to, že došlo mezi posluchači pro jeho slova k velké roztržce. Nerozuměli, nechápali, nedokázali přijmout, co jim Ježíš ve své, obrazném sdělení nabízel.

Ze skutků apoštolských jsme dnes četli až idylické vyprávění, jak apoštolové činili zázraky a jejich společenství se rozrůstalo a žili v lásce a pokoji. Byla to však jen zřejmě krátká epizoda – nebyli stále "všemu lidu milí".

Časem ovšem začalo různé pronásledování a útlaky. Jako reakci na proměnu doby, jsme si dnes z Písma vyslechli z prvého listu Petrova výzvu k trpělivému snášení mnoha soužení a také vyznání víry v Krista: "Jeho rány vás uzdravily«. Vždyť jste »bloudili jako ovce«, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší." Rozumíme takovému obrazu, sestry a bratři? Přijímáme ono sdělení, které nelze říci jinak, než právě pomocí obrazů a připodobnění? Naše odpověď bude asi různá, nejspíše podle toho, co prožíváme, co je pro nás v našem místě a čase uchopitelné, s čím se dokážeme opravdově sžít.

Náš život je totiž také značně proměnlivý, a tak ne vždy chápeme, že Ježíš je skutečně těmi možnými dveřmi, které nám umožňují vcházet do života s Bohem i přes těžkosti vezdejších chvil. Rozumět Kristovu hlasu je však pro jeho ovce, jak Ježíš říká čímsi naprosto přirozeným, "za cizím jeho ovce nejdou". Ne že by nás nevábili různí "podvodníci a lupiči" okrádající nás o sílu a pozornost, kteří s námi vemlouvavě manipulují do tmy různých tunelů a prázdnot. Ale je před nás vystavěna podoba naprosté svobody víry.

My lidé nejsme nijak tlačeni pochopit a přijmout dobrého Pastýře, vnímat ony dveře do Božího ovčince, ale když se tak stane, je nám "v tom" velmi dobře. Máme tak i přirozenou sílu odklonit se od duchovních zlodějů, kteří nás ničí a různě okrádají o život s Bohem v hojnosti, o život v pokoji, který přesahuje tento svět.

Světlo v temném tunelu, díky Kristu, také i nám září. Buď Bohu díky. Amen

První čtení z Písma: Skutky 2, 42-47

Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se. Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení. Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval. Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem. Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.

Uznáváme, nebeský Otče, že největším zázrakem by bylo, kdybychom byli opravdově vytrvalí. Je pro nás obtížné trvale ti naslouchat, vnímat, že jsme na jedné lodi s druhými a stále se modlit. Tvá láska je nevyčerpatelná, děkujeme a prosíme, veď nás Duchem, ať více neseme ovoce vytrvalosti. Amen

Druhé čtení z Písma: 1. Petrův 2, 19-25

V tom je totiž milost, když někdo pro svědomí Bohu snáší bolest a trpí nevinně. Jaká však sláva, jestliže budete trpělivě snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem. K tomu jste přece byli povoláni: vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. On »hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest«. Když mu spílali, neodplácel spíláním: když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě. On »na svém těle vzal naše hříchy« na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. »Jeho rány vás uzdravily«. Vždyť jste »bloudili jako ovce«, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.

Kriste, stále jen neradi trpíme nespravedlností, zlobou druhých a jejich falešností. Bezustání nás trápí naše mnohá bezmoc, to že není lepší svět. Děkujeme, že nás učíš, abychom se neopírali jen o skutečnosti života, jsi náš vzor a věčně živá naděje. Amen

Evangelium: Jan 10, 1-10

Ježíš řekl: "Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají." Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci. Řekl jim tedy Ježíš znovu: "Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly. Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti."

Pane, svět je plný zlodějů, co nás okrádají o drahocenný čas i samotné zdraví. Tyto síly si vybírají svou daň, ty však nabízíš skutečnou hojnost a sílu Ducha. Prosíme, povzbuzuj nás stále, ať chápeme tvé slovo a radost víry nás chrání.Amen