Život věčný nebo hladovějící duše
"Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi." Toto známé anglické přísloví u nás často připomínal T. G. Masaryk. Dokonce je mu i přisuzováno autorství tohoto rčení, ale ono je mnohem starší... "Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi." Platí ještě dnes, toto přísloví?
Do určité míry samozřejmě ano, byť bychom je mohli nyní rozšířit na: " Řekni mi, nejen o knihách, ale i na jaké filmy se díváš, jaké sleduješ zpravodajské portály a jak třídíš to nepřeberné množství informací, které se na tebe dnes a denně valí, a já ti pak možná - možná povím, kdo jsi."
Je bezpochyby pravdou, že jsme posilováni energií a utvářeni nejen pozemskou stravou, ale také i stravou duchovní. Náš mozek, kromě toho, že potřebuje vyvážený přísun glukózy a stálé okysličení díky krvi, jež mozkem mocně proudí, kromě patřičné hmotné výživy, také lidský mozek potřebuje a přímo vyžaduje, hltá - informace. Byli jsme tak stvořeni, naše vědomí se tedy opírá zároveň o niterný nehmotný svět. Náš lidský duch přímo touží po nějaké v uvozovkách duchovní stravě. Po přísunu informací, které si vybíráme a které nás patřičně stimulují, naplňují, těší a dávají životní smysl.
Někdo čte pouze červenou knihovnu, příběhy mezilidských vztahů, trápení a lásky. Jsou ovšem i tací, co se jakékoli beletrii vyhýbají a čtou pouze odborné publikace. A jsou lidé, kteří nečtou knihy vůbec, ale na to své vybírané si přijdou docela jiným způsobem.Zkrátka a dobře, rozhodně platí u lidí to, co řekl Ježíš: "Člověk nebude živ jenom chlebem." (L 4,4b) O duchovním pokrmu mluvil Ježíš také i v dnešním Janově evangeliu. "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nikdy nebude žíznit." (J 6,35) Reakcí na Ježíšova slova, bylo volání mnohých: "To je hrozná řeč." Ježíš nebyl pochopen, že mluví o stravě duchovní.
Lidé mívají starost především o chléb pozemský, to je jisté. Chléb pro ducha bývá bohužel mnohdy paradoxně velmi nedoceněn. Proč? Protože někdy se uspokojíme pouze jen s jednoduchou duchovní stravou, jejíž cena je nízká a člověk se může uskromnit. Bez hlubšího přemýšlení a bez potu tváře jen si tak přežívat na povrchu klidných vod. Teprve, až se začne něco dít v jeho životě, něco těžkého, něco složitého, pak honem, honem člověk hledá útěchu a potřebuje hutnou stravu pro svého ducha, anebo i hledá jakékoli rychlé náhražky. To je známý fakt. Chléb pozemský je tím, jehož potřeba je mnohem více zřetelnější, protože víme velmi rychle o hladovém žaludku a málo o hladové duši. Proto Ježíš zástupu, který se u něj shromáždil, říká naprosto bez obalu "Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se." (J 6, 26) Ježíš tím poukazuje na skutečnost příběhu evangelia. Těsně před tím sám zázračně nasytil tento početný zástup a bylo tedy i zřejmé, že by lidé chtěli od něj takto lehko a zdarma pokrm stále. Proto jim také i říká jako výzvu pro srdce a ducha, aby se soustředili nejen na svůj žaludek, praví k nim: "Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný." (J 6, 27)
Je jistě dobře, že si můžeme kdykoli číst evangelium. Ale nemůžeme říci ve smyslu anglického přísloví: My čteme Bibli, klidně nám řekněte, jací jsme, ale my už to víme. My jsme lidé navýsost duchovní... Sama četba nás duchovně nemusí nasytit. Usilovat o pokrm zůstávající pro život věčný nejde totiž zcela bez námahy. Pisatel listu Efezským proto vyzývá své čtenáře, abychom my všichni dorostli do zralého lidství, nebyli nedospělí a nenechali sebou zmítat, abychom nebyli unášeni závanem kdejakého učení - lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu. (Ef 4,14)
Jsme vyzýváni k životu, v němž není v popředí jen žaludek, a dokonce není v popředí jen a jen naše vlastní hlava. Ve společenství s druhými tvoříme tělo Kristovo, On je hlavou a pravým duchovním pokrmem. Je to obraz, který lidem zvnějšku církve připadá cizí. Ale naše duchovní zkušenost nám znova a znova napovídá, že potřebujeme pro náš pohyb životem vědět, že "Kristus je hlava, z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce". Tento text potřebujeme nejen číst, ale také i duchovně prožít. Cítit, že je dobrou duchovní stravou, kterou nás Kristus sytí pro život věčný. Sestry a bratři, kéž nám náš Pán znovu plně požehná. Amen
První čtení: Exodus 16, 2-4; Druhé čtení: Efezským 4, 11-16; Evangelium: Jan 6, 26-35