Proč někdy míváme kamenné srdce i tvář?
Vzpomínám si, že když mi bylo asi devět let, byl mi paní, vlastně soudružkou učitelkou svěřen vzácný úkol. Měl jsem zahájit jakési celoškolní setkání tím, že vnesu do tělocvičny naši československou vlajku. Byl jsem tehdy poctěn. Představoval jsem si, jak uctivě vejdu, lidé zmlknou a setkání bude tímto slavnostně zahájeno. Vše nakonec ale dopadlo...