Odpověď na lásku, která je opět láskou…

Moji milí, o naší nejstarší české dálnici D1, která spojuje Prahu – Brno – Ostravu, jistě můžeme říci, že je nejvytíženější dopravní tepnou. Když se řekne D1, může nám vyvstat v mysli ledasco – zácpy velké havárie, nebo něco z těch dlouhých kilometrů. Mě osobně vyvstává ve spojení s dálnicí D1 jedno místo před Brnem. Je to konkrétně 182 kilometr mezi Kývalkou a Brnem jih, kde se doprava zpomaluje a na velké betonové zábraně je už léta čitelný nápis: "Ježíš je spása." Všiml jsem si před časem, že jakýsi vtipálek ten nápis upravil tak, že ve slově spása zamazal poslední písmeno a první opatřil háčkem. Vznikl tak nápis "Ježíš je špás."

Jistě můžeme Ježíše spojit i my křesťané s humorem, ale už ne až tak s nevázaností, či přelétavou zábavou, či malostí. Není proto překvapením, že po jisté době byl nápis obnoven do původního znění. Je však jasné, že onen nápis "Ježíš je spása" občas provokuje a je otázkou čemu všemu taková "reklama" vlastně slouží, může hodně lidí dobře, pozitivně oslovit bez vnitřní znalosti?

Apoštol Pavel v našem dnešním čtení ze Skutků apoštolských se na své procházce po Areopagu v Aténách setkal s nápisem u oltáře, který hlásal, že patří "Neznámému bohu". Athéňané byli podle Pavla v otázkách náboženství velmi horliví a podle všeho si uvědomovali, že i přes svou bohatou historii neví o božstvech vše. Oltář "Neznámému bohu" můžeme vnímat jako projev jejich pokory, anebo jisté vychytralosti.

Na každý pád mohl apoštol Pavel s lehkostí svou promluvu k přemýšlivým Athéňanům navázat s odkazem na daný nápis u oltáře. Co jsme už nečetli, byl výsledek Pavlovy promluvy. Početný zástup mu naslouchal, ale: Jakmile uslyšeli o vzkříšení z mrtvých, jedni se mu začali smát a druzí řekli: "Rádi si tě poslechneme, ale až někdy jindy." (Sk 17,32) A tak Pavel od nich odešel a jen málo lidí mohl víc oslovit. Ono to tak bylo vždy, žádný nápis, ani žádné vemlouvavé slovo, nemůže s lehkostí zasáhnout široký dav.

Ten mnou zmíněný nápis na D1 je na místě, kde údajně denně projede asi 80 tisíc aut, to je takřka každou vteřinu jedno auto. Může si tedy toho nápisu všimnout opravdu velké množství lidí, ale každý si na té cestě myslí na to své, je ve svém autě a také ve svém vnitřním světě, možná si nápisu všimne možná ne. Lidé jsou zamyšlení, povídají si, poslouchají rádio, nejsou soustředění a hlavně zkušenost jasně velí, že člověk by neměl podlehnout každému nápisu, se kterým se na své životní cestě potká. Narážíme v životě na celou řadu klamavých sdělení…

Je nutné být vždy velmi obezřetní. Je potřebné ptát se při jízdě života – podobně jako Pilát: "Co je pravda?" Pro nás křesťany je to velmi důležité místo v Janově evangeliu, kdy Pilát vyslýchá Ježíše a Ježíš mu odpoví: Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas." (Jan 18, 37b)

Ježíš Piláta nepřesvědčil o zvěstované pravdě a ani to jistě nebylo jeho cílem. Ježíšovi totiž bylo víc než zřejmé, že Ducha pravdy, jak o něm hovořil v dnešním evangeliu, mohou přijmout pouze jeho učedníci, tedy ti, kdo přijmou jeho lásku a budou ji chtít opětovat.

Ježíš řekl: "Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky – Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná." (Jan 14,15-16)

Pravda, kterou předkládá Ježíš svým učedníkům je spjata s láskou. Nebo přesněji řečeno s odpovědí na lásku, která je opět láskou a není jen jakýmsi nápisem, slovem, ale skutečným činem – ne jen jakousi učenou teorií plnou frází, ale jasným projevem.

Zastavili jsme se dnes, sestry a bratři, v našem kostele a z dnešního evangelia můžeme vyčíst poněkud šablonovitou otázku, která se nás ptá: "Miluješ Ježíše?"

Ta otázka se mě osobně ptá nejen na to, zda je mi Ježíš v něčem inspirativní, zda jej mám zařazeného jako význačný milník svého života. Vážím si celé řady historických osobností, sice jsem je osobně nepoznal, ale vím o jejich životě a díle. A skutečně mnozí a mnozí si zaslouží mou pozornost, úctu, vděčnost a jsou pro mě hlubokou studnou, kupříkladu řeknu jedno jméno Carl Gustav Jung… a mohl bych říci stovky dalších.

Ježíš ale pro mě není jen velkou historickou osobností a inspirací. Ve svém životě jsem rozpoznal jeho přítomnost, lásku, která je konkrétní, činná, která mě propojuje s Bohem, který není neznámý, ale je také i mým nebeským Otcem. Pokud miluji Ježíše, nemiluji pouze historickou osobnost, ale věřím a miluji svou spásu, záchranu, která nevychází jen z toho, jak dalece jsem skvělý, vzdělaný, a co jsem poznal, či nepoznal, ale prožívám obdarování, kterého se mi dostalo na mé cestě života. To velké obdarování mě formuje a odpovídám na ně svým životem. A tu možnost máme my všichni. Amen

První čtení z Písma: Skutky 17, 22-28 a( 17, 28b-31)

Pavel se postavil doprostřed shromáždění na Areopagu a promluvil: "Athéňané, vidím, že jste v uctívání bohů velice horliví. Když jsem procházel vašimi posvátnými místy a prohlížel si je, nalezl jsem i oltář s nápisem: »Neznámému bohu«. Koho takto uctíváte, a ještě neznáte, toho vám zvěstuji: Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli, ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní. On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel. Bůh to učinil proto, aby jej lidé hledali, zda by se ho snad nějakým způsobem mohli dopátrat, a tak jej nalézt, a přece není od nikoho z nás daleko. Neboť »v něm žijeme, pohybujeme se, jsme«.

Druhé čtení z Písma: 1. Petrův 3, 13-18 (3, 19-22)

Kdo vám ublíží, budete-li horlit pro dobro? Ale i kdybyste pro spravedlnost měli trpět, jste blahoslaveni. Strach z nich ať vás neděsí ani nezviklá a Pán, Kristus, budiž svatý ve vašich srdcích. Buďte vždy připraveni dát odpověď každému, kdo by vás vyslýchal o naději, kterou máte, ale čiňte to s tichostí a s uctivostí. Když jste vystaveni pomluvám, zachovávejte si dobré svědomí, aby ti, kteří hanobí váš dobrý způsob života v Kristu, byli zahanbeni. Je přece lépe, abyste trpěli za dobré jednání, bude-li to snad vůle Boží, než za zlé činy. Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem.

Evangelium: Jan 14, 15-21

Ježíš řekl: "Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky – Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude. Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám. Ještě malou chvíli a svět mne už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi. V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám mu to poznat."