"Zeptejte se mě, na co chcete, na vše vám odpovím." Tou větou nás počastovala letos jedna průvodkyně na našem výletu. Ta průvodkyně vskutku bez mrknutí oka jako by tvrdila, že ví "úplně všechno". Mluvila velmi sebejistě. Kdyby předtím neřečnila dobrou hodinu, myslel bych si, že si dělá trochu legraci, ale ona to pojala opravdu vážně. Myslela a také...
Moji milí, milé sestry a milí bratři v Kristu. Kdy naposledy jste přivřeli "jedno oko" nad někým nebo nad něčím? Člověk nemusí být nutně třeba učitelem, který také občas přivírá oko nad svým žákem a po vyzkoušení namísto známky kupříkladu - 1, dává pro své obměkčení nakonec onomu žákovi jedničku zcela čistou.
Doufám, že mě mnozí z Vás podpoříte v tom ohledu, že na tom býváte podobně – mluvím o trochu nepříjemných pocitech a nejistém času stráveném při hledání… Dost často hledám například klíče. Mám je po léta vybavené barevnou šňůrou, ne že bych je nosil na krku, ale je to praktické, protože ten odložený chomáček klíčů a šnůry bývá viditelnější.