Sestry a bratři v Kristu - moji milí. Zvláště vy, kteří sedíte napravo v tomto kostele. Kdybych vás nyní požádal, abyste si teď sedli nalevo - vyslyšeli byste moji žádost a poslechli? Nejspíš byste k tomu se zvednout potřebovali mít ještě nějaký pádný důvod. Pokud bych vám tvrdil třeba to, že planeta země není kulatá, ale placatá a že hrozí...
Hodinky, které mám na ruce, ukazují přesný čas. Pokud by mi je někdo vzal - čas poběží dál, ale mně by se velmi nelíbilo, kdyby si je kdosi jiný přivlastnil. Jsou to přeci moje hodinky... Docela jistě máte i vy, moji milí, majetnický poměr k mnoha vašim věcem a pochopitelně my všichni si také děláme nárok na mezilidské vztahy. Neříkáme...
Docela určitě příběh evangelia o vrchním celníkovi v Jerichu a velikém boháči Zacheovi jste dnes neslyšeli poprvé. (Nebo snad ano?) Předpokládám tedy, že většina z nás na tom bude tak, že když čteme tuto perikopu a víme, jak vše dopadne, tak je nám Zacheus vcelku sympatický. A to je vlastně ale špatně...