Všechno vím, všechno znám. Všude jsem byl a mnohdy i dvakrát. Takovouto sebejistou větu v daném kontextu obdobně slýcháváme často kolem sebe. Zvláště nyní od představitelů veřejného života, kteří nyní před volbami vyloženě musí umět zaujmout, co nejširší počet potenciálních voličů. Očekává se totiž od nich naprosto přesvědčivě:
Svůj první den na tomto světě nepamatujeme, ale je podle všeho jasné, že jsme jej prožili zřejmě v mnohém podobně jako všechna novorozeňata - tedy, že jsme po porodu trochu brečeli, byli překvapeni světlem, a že nejsme ve stálém teple u maminky. Pak jsme v první den také i trochu spali, a především jsme také docela jistě pokoušeli jíst -...
"Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi." Toto známé anglické přísloví u nás často připomínal T. G. Masaryk. Dokonce je mu i přisuzováno autorství tohoto rčení, ale ono je mnohem starší... "Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi." Platí ještě dnes, toto přísloví?