Před časem jsem vedl s jedním člověkem zajímavý rozhovor. S lehkým úsměvem si mě ten dotyčný dobíral slovy: "Vy věřící, si musíte stále připadat jako na přehlídkovém molu, jdete po něm a bezustání vás jednočlenná porota – váš Bůh přeměřuje a hodnotí."
"Odpouštím tomu, kdo mi odpouští." To bylo kdysi takové naše nepsané klukovské heslo. Jako malí jsme si dělali různé naschvály a obzvlášť oblíbené bylo v nehlídané chvíli vypustit někomu kolo u bicyklu. Takové odpuštění natlakované duše bylo povětšinou provedeno tou mírnější formou a to, že se jen povolil ventilek. Pokud se ovšem ventilek vytáhl a...
"Dáte si kávu nebo čaj?" ptá se povětšinou náš hostitel, když jsme někde na návštěvě. Můžeme si pak vybrat, sestry a bratři, z celé plejády nápojů. Někdy i bohatá pohostinnost nás totiž vede k dalším otázkám a odpovědím. Pokud chceme kávu, můžeme slyšet pobídku mléka, cukru a druhu onoho černého nápoje: instantní, turecká, presso a tak dále, záleží...