"Neboj se, neboj se...," čteme hned dvakrát u proroka Izajáše (Izajáš 43, 1-7). Máme nyní rok tří dvojek v letopočtu a věřím tomu, že budeme během roku velmi rádi slyšet třeba právě zdvojeně tuto výzvu: "Neboj se, neboj se." Je naprosto na místě, abychom i my něco takového občas slyšeli, viďte?
Náš nynější letopočet voní naprostou novotou a neznámem, kdoví co nám přinesou tři dvojky a jedna nula uprostřed, viďte? Co vše nás čeká, nevíme. Ale do našich sborů a kostelů o novoroční neděli přicházíme také proto, aby se nás dotklo i cosi důvěrně známého - vnitřně jistého. Zpíváme liturgii podle Karla Farského, známé písně, čteme Bibli a vidíme...
Moji milí přátelé, jistě se shodneme, že silvestrovské a novoroční přání bývá docela jiné než to vánoční. Když se lidé na ulici před Vánocemi setkají, zdraví se a přejí si, bývají zvláštně sváteční, takoví "něžní" my lidé býváme. Na Silvestra a Nový rok ta zmíněná jakási posvátná něžnost odpadá a býváme spíše jen usměvaví, radostní a trošku jako...