Moji milí, milé sestry a milí bratři v Kristu. Kdy naposledy jste přivřeli "jedno oko" nad někým nebo nad něčím? Člověk nemusí být nutně třeba učitelem, který také občas přivírá oko nad svým žákem a po vyzkoušení namísto známky kupříkladu - 1, dává pro své obměkčení nakonec onomu žákovi jedničku zcela čistou.
Doufám, že mě mnozí z Vás podpoříte v tom ohledu, že na tom býváte podobně – mluvím o trochu nepříjemných pocitech a nejistém času stráveném při hledání… Dost často hledám například klíče. Mám je po léta vybavené barevnou šňůrou, ne že bych je nosil na krku, ale je to praktické, protože ten odložený chomáček klíčů a šnůry bývá viditelnější.
Mám letitého kamaráda, jako kluk vyrůstal v padesátých a šedesátých letech minulého století. V tomto novém tisíciletí, před svou vlastní šedesátkou se dočkal prvního syna a občas srovnává svou výchovu, a to jak byl vychováván on sám. Jeho otec jej vychovával v duchu stále ještě poválečné doby a říkával: "Těžko na cvičišti, lehko na bojišti."